sobota 6. srpna 2011

Laura

   Ahoj jsem Laura. Miluju výpravy do cizích měst, ale ne jen tak kvůli památkám. Ráda vyrážím večer ven. Ven do dobrých nočních klubů a barů. Mám štěstí, jsem krásná a vím to o sobě, je to nesporná výhoda, jako když startujete z lepší pozice, máte to, co soupeř ne.
   Moje večery začínají podobně. Okolo půlnoci vyrážím z hotelu ven, kde už bývá zábava v plném proudu. Jdu do klubu. Sebevědomě jdu přímo k baru. Upoutám pozornost. Vždy se najde někdo, kdo mi chce objednat nějaký dobrý drink. Ráda si s nimi hraju, je to prostě sport. Jdeme tancovat. Začínáme tancem, ale dřív nebo později, pokud jsem s úlovkem spokojena, se líbáme v rytmu hudby. Vypadáme zajímavě, zajisté, že strhneme pozornost. Já vždy strhnu pozornost. Tohle nebývá každodenním zvykem. Pokud jsem i nadále spokojena, vypaříme se.
   Ano je to sport, je to zvrhlé, odsouzeníhodné. Sex na jednu noc. Bez závazku. Bez očekávání toho, že vám zavolá. Nejde o nic, je to hra. Nebo alespoň byla do jednoho mého výletu.
   Byla jsem opět v cizím městě, opět jsem byla na lovu. Zaujmula jsem své místo u baru. Přišel ke mě velmi krásný muž. Něco z něj vyzařovalo. Pozval mě na pití, bylo to jako obvykle. Ale přece, bylo v tom něco zvláštního. Přišlo mi, že on si hraje se mnou. To jsem nechtěla připusit. To já tu určuji pravidla.
   On, aniž by něco vyjímečně odlišného podnikal, mi připomínal mě. On byl taky na lovu. On si taky chtěl jenom hrát.On lovil mě, došlo mi po chvíli. Byla jsem na rozpacích, měla jsem se mu poddat, nebo z toho vycouvat. On poznal, že jsem na rozpacích, poznal, že já se chovám jinak než ty kočičky, co se nechají sbalit na stříbrný náramek. Přistoupil na společnou hru.
   Bylo to něco neuvěřitelného, krásný zážitek, tanec jsme skoro vynechali, a po nějaké době jsme se přesunuli z klubu. Vždy jsem určovala místo já, ale teď mě on zavolal taxi a řidiči nadiktoval adresu jednoho hotelu. Byl tam známý, což ve mě vyvolalo rozporuplné reakce. Šli jsme na pokoj, objednal láhev vína. Pili jsme a já cítila, že mě má. On mě ulovil. Ne já jeho. Byla jsem zdrcená, ale chtěla jsem tu hru dohrát až dokonce, byla jsem zvědavá. Dál jsme pili a pomalu se přesouvali k obrovské posteli, bylo to úžasné.
   Ráno jsem se probudila v téže posteli, to bylo taky poprvé, většinou ještě v noci mizím. Zdálo se, že odešel, ale po chvíli mě zvuk tekoucí vody v koupelně vyvedl z omylu. Byla jsem stále ulovená, cítila jsem se pokořená, ale cosi ve mě mělo ještě trochu jiný pocit. To mě děsilo. Zamilovala jsem se do někoho, kdo mě ulovil mým způsobem, kdo je stejný jako já.
   Vzali jsme se. Teď jsme spolu už pátým rokem. Do barů už chodíme jen spolu. I zpětně mi ale přijde tak paradoxní, že jsem se vrátila ulovená z vlastního lovu.

Žádné komentáře:

Okomentovat